ČSN EN ISO 16017-2 (835741)

Kategórie - podobné normy:

Jakost vzduchu obecně

Anotácia textu normy ČSN EN ISO 16017-2 (835741):

Norma uvádí obecný návod pro odběr vzorku a analýzu těkavých organických sloučenin (VOC) v ovzduší s použitím sorpčních trubic. Normu lze použít pro venkovní, vnitřní i pracovní ovzduší a posuzování emisí těchto látek z materiálů ve zkušebních komorách.

Norma je určena pro široký okruh VOC včetně uhlovodíků, halogenovaných uhlovodíků, esterů, glykol etherů, ketonů a alkoholů. Pro odběr vzorků těchto sloučenin se doporučuje použití mnoha různých sorbentů s navzájem rozdílnými vlastnostmi. Při sorpci velmi polárních sloučenin je zpravidla nutná jejich konverze na vhodný derivát. Sloučeniny s nejnižším bodem varu jsou sorbenty zadržovány pouze částečně v závislosti na okolní teplotě a mohou být určeny pouze kvalitativně. Záchyt středně těkavých organických sloučenin probíhá na sorbentech kvantitativně, ale jejich zpětné uvolnění může být pouze částečné.

Postup uvedený v této normě je určen pro stanovení par těkavých organických sloučenin (VOC) v rozsahu hmotnostní koncentrace jednotlivých sloučenin 0,002 mg/m3 až 100 mg/m3 pro expoziční dobu 8 hodin nebo pro rozsah hmotnostní koncentrace jednotlivých sloučenin 0,3 ug/m3 až 300 ug/m3 pro expoziční dobu čtyř týdnů. Horní mez stanovitelnosti je dána sorpční kapacitou použitého sorbentu, lineárním rozsahem analytického systému tvořeného kolonou plynového chromatografu a detektorem a maximální velikostí vzorku, který lze použitým analytickým zařízením analyzovat. Dolní mez stanovitelnosti závisí na velikosti šumu detektoru a na hodnotě pozadí analytu nebo rušivých složek v sorpčních trubicích. Pro správně kondicionované sorbenty je obsah těchto rušivých složek menší než jednotky nanogramů. V normě jsou podrobně diskutovány okolnosti ovlivňující velikost horní a dolní meze stanovitelnosti, mez detekce, sorpční kapacitu jednotlivých typů sorbentů a působení rušivých složek.

Postup uvedený v této normě je založen na použití zařízení pro difúzní odběr vzorku, která se po měřený časový interval vystaví působení ovzduší. Rychlost difúze se určí před kalibrací ve standardní plynné směsi. Organické páry migrují trubicí vlivem difúze a jsou zachycovány sorbentem. Zachycené páry se desorbují působením tepla a převádějí proudem inertního nosného plynu do plynového chromatografu vybaveného kapilární kolonou a plamenovým ionizačním detektorem nebo jiným vhodným detektorem, kterým jsou analyzovány. Kalibrace analytického systému se provádí nástřikem kapaliny nebo páry na sorpční trubici.

Součástí normy je i 5 informativních příloh uvádějících informace o možném nasycení sorpční náplně, vlivu neustáleného proudění a rychlosti proudění vzorkovaného ovzduší, informace a druzích sorbentů, návod k volbě a použití sorbentů a souhrn údajů o celkové nejistotě, vychýlení a uchovávání sorpčních trubic. Norma je navíc doplněna seznamem příslušné literatury.